Letní prázdniny skončily. Kam zamíří absolventi SPŠOW po prázdninách? Třeba na vysokou. Jako Štěpán Capoušek, který se dostal na svou vysněnou Sutnarku.
Štěpáne, v květnu letošního roku jste úspěšně složil maturitu a na SPŠOW ve Velkém Poříčí se za Vámi zavřely dveře. Váš talent i znalosti Vás přenesly přes přijímací řízení a nyní už se chystáte otevřít dveře další, dveře Západočeské univerzity. Co se chystáte v Plzni studovat a proč, pro nás Východočechy, tak trochu daleká, Plzeň?
Jdu studovat na Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara, konkrétně obor Kniha a tvarování papíru, který se zaměřuje na celkovou výrobu a grafickou úpravu knih.
A do Plzně pro to, že mě škola zaujala díky své pověsti “prestižní školy” a zároveň mě uchvátil její vzhled a celková “open office” atmosféra.
Za sebou máte studium oboru grafický design ve Velkém Poříčí. Co Vás přivedlo na myšlenku věnovat se knižní vazbě?
Ve druhém a třetím ročníku jsme měli předmět knižní vazba, do kterého jsem se ve třeťáku zamiloval. Už ve třeťáku jsem si také řekl, že u maturity bych rád předvedl nějakou svou autorskou knihu.
A předvedl?
Ano, vytvořil jsem autorskou knihu a zároveň si definitivně potvrdil, že je to opravdu obor pro mě.
Představte nám svou první knížku trochu více?
Jedná se o malinký zpěvníček mých autorských skladeb s názvem “Tóny melancholie”, konkrétně skladeb, které jsem vydal pod projektem “Ild Helvedes”, a jsou z mých dvou prvních alb (“Spirit” a “Feeling of eternity”). Jde o autorské skladby, které se hrají převážně na kytaru. Kniha je tedy psaná kytarovou tabulaturou, což je jeden z nejjednodušších způsobů, jak zapisovat hudbu. Naleznete v ní deset skladeb s ilustracemi a krátkým popisem toho, co má skladba znázorňovat anebo jak vznikala. Pokud byste si chtěli knihu prohlédnout, můžete ji najít na mém Linktree odkazu (linktr.ee/stipns).
To zní skvěle. Byla skvělá i v očích maturitní komise?
Z praktické maturity jsem si odnesl krásné hodnocení ZA JEDNA. Paradoxně jediná věc, která mi byla vytknuta, byla špatná čitelnost písmen L a V v logu “Ild Helvedes”, které ani nebylo součástí mé maturitní práce. Jedná se o to, že písmena jsou v logu propojena a vzniká tak prazvláštní ligatura. Ve finále se prý jedná o promyšlenou a řemeslně výborně zhotovenou práci.
Je vidět, že jste hodnotící u maturity hodně zaujal. Gratuluji.
Štěpáne, teď už určitě ale žijete přípravami na studium v Plzni, přesto zkuste se ještě vrátit na chvíli na střední do Velkého Poříčí. Jaké to tam bylo?
V 9. třídě jsem měl jasno a dal si pouze jednu přihlášku, a to na grafický design do Velkého Poříčí. A vyšlo to. Zaujal mě učební plán oboru, který kombinuje výuku počítačové grafiky a tradičních uměleckých technik. Velmi užitečné pro mě byly hodiny fotografie, prostorové tvorby, dějin umění a propagace. Nejvíce mě ale bavily dějiny umění a alternativní tvorba. Myslím, že dějiny umění nemusím nějak představovat a alternativní tvorba pro mě byla záživná díky umělecké volnosti, která nám byla umožněna. No a tím top byla knižní vazba.
Samostatnou kapitolou byl život na domově mládeže, jsem totiž z Lánova v Podkrkonoší. První rok byl takový zvláštní. Pro člověka je docela šok, když se musí ze dne na den osamostatnit a starat se sám o sebe. Ale jinak to byla fajn zkušenost.
A nějaký zážitek ze střední, na který určitě nezapomenete?
Bez pochyb náš stužkovací večírek. Jelikož se nám povedlo zařídit si místo konání v pevnosti Josefov, jednalo se o netradiční a nezapomenutelný zážitek. Nemusím asi zmiňovat, že to byla opravdu dlouhá a divoká oslava, ze které máme všichni spoustu fotek, videí a hlavně zážitků.
Takže SPŠOW ve Velkém Poříčí byla dobrá volba? Volil byste znova stejně?
Rozhodně ano. Nebojím se říct, že díky této škole a studiu grafického designu mám velmi dobré základy do profesního života. Nejsem totiž limitovaný pouze jedním odvětvím oboru. Jak jsem již zmiňoval, díky hodinám fotografie, dějin umění, typografie a propagace, mám velký rozhled a dokážu pracovat v mnoha profesích a oborech. Znalosti ze SPŠOW mi také hodně pomohly jak u pohovoru, tak i v praktické části přijímacích zkoušek na VŠ.
Co plánujete v životě dál dokázat? Tedy kromě studia na vysoké.
Chtěl bych se nějakým způsobem zapsat do světa umění nebo hudby. Chtěl bych být ceněný za něco, co jsem vytvořil a vybudoval. Zároveň je mým cílem svými díly vyvolávat v lidech emoce, které normálně potlačují anebo ignorují.
Hudby?
Kromě malby a kresby dělám ve volném čase i hudbu. Mé dvě hlavní sólo kapely jsou “Ild Helvedes” (dark folk) a “Ramior” (dungeon synth). Snažím se také založit skupinu/nahrávací společnost “Blodig Krake Records”, která by měla pomoci propagovat undergroundové styly hudby. A cokoliv, co se týká hudby, si dělám sám, jelikož mám rád 100% kreativní volnost.
Ve Vašem životě tedy hrají hlavní roli hudba, malba s kresbou a teď k tomu přibude u knihařina. To všechno jsou umělecké a kulturní záležitosti. Vaším rodištěm je Lánov v Podkrkonoší. Myslíte, že se tam jednou vrátíte a usadíte a třeba
i rozšíříte místní kulturní život?
Zatím mám v plánu se do Podkrkonoší zpět vrátit. Nedokážu si představit život bez výhledu na vysoké kopce a hory. Ačkoli tu není tolik kultury, kolik bych si přál, je to aspoň motivace pro to, ji sem přinést. Takže ano, chci se vrátit.
Štěpáne, děkuji za rozhovor a přeji Vám, ať se Vám ve všech oblastech, které jsou pro Vás důležité, daří.
Markéta Machová
