Tobey Nováček pochází ze Žďáru nad Metují, ale dnes žije v Náchodě. Od 5. třídy chodil na náchodské víceleté gymnázium, ale pak přešel na Střední průmyslovou školu Otty Wichterleho. Maturitu úspěšně složil v oboru modelářství a návrhářství oděvů, ale jeho nejbližším cílem je zvládnutí studia dějin umění v Holandsku.
Tobey, vypadá to, že Váš život je samá změna. Co vás přivedlo před 4 lety k rozhodnutí přejít na Střední průmyslovou školu Otty Wichterleho?
Na osmiletém gymnáziu v Náchodě jsem odchodil pět let, ale po prvním roce vyššího gymnázia jsem si uvědomil, že mi toto studium nevyhovuje. Chyběla mi kreativita a umění, proto jsem začal hledat umělecké obory v mém okolí.
Do oka Vám padl obor modelářství a návrhářství oděvů. Jak jste na něj přišel a bylo to správné rozhodnutí?
Hledal jsem střední školy hlavně na internetu. SPŠOW mě zaujala ihned. Rozhodoval jsem se mezi grafickými obory anebo právě modelářstvím a návrhářstvím oděvů. Nakonec návrhářství vyhrálo a myslím, že jsem se rozhodl správně. Před studiem jsem ale žádné zkušenosti s tímto oborem neměl a nebyl si úplně jistý, co od oboru očekávat. Čekal jsem kreativní atmosféru, a to se rozhodně vyplnilo.
Není tedy potřeba umět šít už před tím, než nastoupíte na tento obor?
Určitě ne. Začínal jsem jako naprostý amatér, který v životě nesáhl na šicí stroj. K šití jsem si musel najít vlastní cestu, ale po nějaké době jsem si ho oblíbil.
Ale hlavní smysl a náplň jste asi od začátku viděl v navrhování, že?
Přesně tak. Mou oblíbenou částí bylo vždy navrhování. Přetvoření myšlenky, tématu do návrhu je, za mě, nejvíc kreativní a individuální část oboru.
Co Vás ještě na střední bavilo, co jste měl rád?
Dějiny umění. Odjakživa jsem měl rád moderní umění a k historii jsem si také brzo našel cestu, možná i kvůli naší talentované paní učitelce. Rád jsem měl i obyčejné dny v ateliéru nebo dílnách s naším třídním kolektivem a hodně jsem si užíval modeling. Vyjít na molo na přehlídce, byl vždycky skvělý pocit.
Jak to vidíte do budoucna. Zůstanete u navrhování?
Ano i ne. Vždy jsem si rád šil věci na sebe sám a v tom určitě hodlám pokračovat. Chci si vytvářet vlastní originální styl oblékání. Teď mám ale před sebou studium v zahraničí, konkrétně v Holandsku. V září nastupuji na University of Groningen, na obor dějiny umění.
Tak to je změna a nejspíš i úspěch, že jste se na školu dostal. Jak jste na studium v Holandsku přišel?
S přáteli jsme se byli podívat v Praze na veletrhu vysokých školy Gaudeamus. Jednu z přednášek tam pořádala organizace zaměřená na posílání studentů do zahraničí. Všechny nás to zaujmulo a hrozně namotivovalo. Už týden po tom jsme byli pod zmíněnou agenturou zaregistrovaní a začínali jsme připravovat potřebné dokumenty.
Konaly se nějaké přijímačky?
Ne způsobem jako v Česku. V Holandsku se vysoké školy o přijetí uchazečů rozhodují především na základě motivace a zkušeností. Bylo potřeba vytvořit motivační dopis, získat doporučení od učitelů a zaměstnavatelů, dodat vysvědčení ze střední školy atd. Samozřejmě potřebné bylo doložit maturitní vysvědčení a certifikát o úrovní angličtiny.
Takže Vaše angličtina musí být na slušné úrovni. Na co se při studiu v Holandsku těšíte nejvíc?
Nemůžu se dočkat, až potkám nové lidi, lidi pocházející z celé Evropy, z celého světa. Také se ale těším na studium samotné, dějiny umění mě baví a naplňují.
Studijní program máte zatím na tři roky, poté možná ještě další studium. Dovedete si představit, že byste v Holandsku mohl po studiu zůstat?
To nechávám zatím otevřené. Pokud bych po studiu měl v Holandsku nějaké zajímavé pracovní možnosti, tak bych si dokázal představit, že tam zůstanu.
Držím palce, abyste studium v Holandsku chytil za tu správnou nit. A ještě na závěr mi řekněte, byl obor modelářství a návrhářství oděvů pro Vás dobrou volbou a v čem Vás Střední průmyslová škola Otty Wichterleho posunula dál?
To ano, získal jsem zkušenosti a dovednosti, které se mi jen tak neztratí. Obor mě přivedl k mým oblíbeným dějinám umění, kterým se chci intenzivněji věnovat. Dokážu si také navrhovat vlastní styl oblékání. A naučil jsem se nesoudit lidi podle vzhledu a prvních dojmů a lépe s nimi vycházet.
Tobey, děkuji moc za rozhovor a přeji Vám splnění Vašich snů.
Markéta Machová
