JAKO ŘECKÉ BOHYNĚ 

Na konci prvního pololetí se ve Velkém Poříčí uskutečnila kadeřnická soutěž žákyň 3. ročníku s názvem Řecké bohyně. Její vítězky se následně zúčastnily únorové kadeřnické soutěže v Lanškrouně. Časový limit pro vykouzlení „božských“ účesů byla jedna hodina. Pojďme si tři nejúspěšnější tvůrkyně a jejich účesy představit. 

1. místo pro Anetu a její Medúsu 

Anetu Voborníkovou zaujala okřídlená žena s hady místo vlasů, jedna ze tří zrůdných Gorgon, dcer mořského boha Forkýna a jeho družky Ketó. Pohled do jejích očí znamenal kdysi pro našince proměnu v kámen. Takový strach naše porota však mít nemusela. 
Dominantou účesu jsou hadi. Ti se Anetě na hlavě Medúsy zdáli tak neobvyklí a odlišní od ostatních účesů bohyň, že o výběru bohyně a podobě účesu rozhodli. Podobu Medúsy doplnila make-upem a oblečením. Sama Aneta přiznává, že „nejtěžší bylo najít hranici mezi přeplácaností a prázdnotou. Myslím ale, že se mi to povedlo, můj plán vyšel a mně se podařilo vyčesat na první místo.“ 
Aneta postoupila na kadeřnickou soutěž do Lanškrouna a se svým účesem obsadila 14. místo z 26 zúčastněných. 

2. místo pro Veroniku s bohyní Iris 

Předlohou se Veronice Vejrostové stala bohyně duhy Iris. Krásná Iris byla také poslem boha Dia a jeho ženy Héry, zvěstovatelkou jejich zpráv, ke kterým si občas i něco přidávala, zejména pokud šlo o vzkazy bohyním, na které žárlila. 
Návrh účesu vzešel ze ztvárnění Iris v krásné literatuře i z vlastních představ Veroniky. „Celková příprava mi trvala zhruba tři a půl měsíce. Nejtěžší pro mě bylo vymyslet postup účesu a rozvrhnout si vlasy tak, aby vystačily na všechny části. Z konečného díla jsem měla opravdu radost.“ 
Veronika postoupila na kadeřnickou soutěž do Lanškrouna a se svým účesem obsadila 8. místo z 26 zúčastněných. 

3. místo pro Belu a Pallas Athénu 

Izabela Lankašová si pro ztvárnění vybrala Pallas Athénu, bohyni moudrosti, války a strategie, ochránkyni statečnosti, práva, spravedlnosti a umění.  
Její účes je kombinací vlastní představivosti i obecných představ nejen naší civilizace o podobě této dcery boha Dia. Pokládaná vlna vystihuje umění, dva velké drdoly vzadu jsou znakem její statečnosti. Jak Bela sama přiznává: „nejtěžší byla a nejdéle mi trvala pokládaná vlna, ale jednoduché nebyly ani drdoly, které aby držely správný tvar, jsem musela dotvarovat pinetami. Povedlo se mi to a s účesem jsem byla opravdu spokojená“.